Ceny za měsíc Prosinec
1. místo – skautská reflexní páska
2. místo – Náramek skaut
3. místo – skautská placka
1. místo – skautská reflexní páska
2. místo – Náramek skaut
3. místo – skautská placka
21. 11. 2014 – oddílová schůzka – 16:00 v klubovně
!!!Plánovaná akce 22. 11. 2014 – Floorbalový turnaj je pro členy 5. oddílu ZRUŠENA!!!
25. 11. 2014 – družinová schůzka
2. 12. 2014 – družinová schůzka
6. 12. 2014 – sobota – Deskové hry a workshopy v klubovnách
1. místo – Skautská peněženka
2. místo – Tužka s blokem
3. místo – Skautská placka
1. místo – Svítící píšťalka Skaut
2. místo – Skautský Blok
3. místo – Skautská placka
Ceny budou předány na první listopadové oddílové schůzce
Ahoj kluci, tady se můžete podívat na fotky z tábora 2014, hlavně z naší třídenní výpravy do Žďárských vrchů.
Připomínáme:
Dne 26. 4. 2014 jsme se se staršími členy 5. oddílu vydali do Olomouce. Společně jsme navštívili místní lanové centrum, zahráli si laser game, prohlédli si Olomouc a to i z 2. nejvyšší kostelní věže v republice. Počasí nám vyšlo a stálo to opravdu za to. Škoda jen, že jsme nebyli všichni. Díky Stanleymu za fotky!
Jedna společná z lanáče
Hermiš s Ondrou to jistí :)
Hermiš zdolává jednu z těch těžších překážek :)
Bzzda v akci :)
Ondra s Mirou jistí :)
Týmovky – překážky, které sami nezdoláte.
Bzzda zdolává lanový most
Společná fotka po Laser game! Užili jsme si to :)
Výhled na Olomouc z věže katedrály svatého Václava. Pohled ze 102 metry vysoké věže je opravdu impozantní :)
Společná fotka u Královského dubu (foto: Weedy)
Král zadává další úkol (foto: Lišák)
Jedna z královských zkoušek (foto: Lišák)
Složit baladu pro Krále není zrovna jednoduché (foto: Lišák)
Strejčkův lom (foto: Lišák)
Pod tímto titulem se z pátku na sobotu 14. – 15. června uskutečnila víkendová výprava 5. oddílu do Hostýnských vrchů, kterou zorganizovali Stanley a Vojta a zúčastnili se jí s nimi Dolda, Weedy, Mira, Hermiš, Poliš a Zdenda.
Úvodním stanovištěm naší cesty byla železniční stanice Loukov, kde nám byla předána šifra, jejíž rozluštění nebylo lehkým úkolem, ale prozradilo nám, kudy se naše putování bude ubírat. Zároveň byla stanovena pravidla hry, která nás měla udržet na pozoru – každý si vylosoval pořadí, ve kterém se měl pokusit zneškodnit ostatní členy, a to jedním z nelehkých způsobů – například pošimráním trávou na nose nebo cvrnknutím do ucha – tak, aby oběť nestihla použít obranné gesto. Start této hry byl ale o hodinu posunut, takže bylo na každém ze členů, aby si čas hlídal a nenechal se překvapit.
Cesta ubíhala rychle, naším cílem byl sám vrchol nejvyšší hory Hostýnských vrchů, Kelčského Javorníku, ve výšce 864 m.n.m. Měli jsme tedy co dělat, pokud jsme chtěli na místo táboření dorazit před soumrakem. Není snad třeba dodávat, že po hodině, kdy již byl slušný kus cesty za námi a byli jsme hluboko v lesích, začala očekávaná bitva. Dva členové, kteří si čas nepohlídali, byli odstraněni ihned, a zbývající hráči měli co dělat, aby se nestali další obětí. Zároveň jsme ale museli spolupracovat, týmovým úkolem bylo zapamatovat si informace z velice zajímavého životopisu jednoho ze členů rodu pánů z Kunštátu. Se západem slunce jsme pak konečně dorazili na vrchol, zapsali se do vrcholové knihy, a vydali se pátrat do okolí po vhodném místě, kde rozložit nocleh.
Toto útočiště jsme nakonec nalezli na mýtině v lese, nedaleko vysílače poblíž vrcholu. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, přičemž jedna připravila místo pro nocleh a sestavila stan, zatímco druhá chystala večeři v podobě gulášové polévky. Spokojeni a s plnými žaludky jsme tak zalehli, mladší členové do stanu, zatímco starší pod širé nebe.
Druhého dne zrána, po snídani a uklizení tábořiště, naše cesta pokračovala směrem k nedalekým ruinám hradu Šaumburku, jehož založení je spojeno se jménem Bruna ze Schauenburku, který se ve 13. století významně zasadil také o rozvoj Kroměříže. Zde také před polednem proběhla závěrečná strategická hra na způsob šiškové války, kterou nakonec přes četné handicapy vyhrálo družstvo starších, přestože síly byly po celou dobu velmi vyrovnané. Zbývající kilometry, které nás dělily od železniční zastávky Rajnochovice, byly zpestřeny nejen dalšími hrami, ale také pozorováním unikátní zvířeny.
Výprava se tedy rozhodně podařila, počasí nám přálo, trasa i program byly velice zajímavé, a nezbývá tedy, než se začít těšit na další společné výpravy!
Zapsal: Weedy :)